Russian Circles – 20.11.2016 Lucerna Music Bar

kruhyProtože jsem se vysral na report z Obscury a Beyond Creation, musel jsem to něčím napravit a jít v Praze na nějaký jiný blití. Bohužel tu ale nikde žádný blití v nejbližší době nehraje, nebo spíš žádný, na který bych se obtěžoval jít, tak jsem včera vyrazil na neblití v podobě Russian Circles. Yasir nechápal, proč du na takovou sračku a Saddam mi vynadal, že tohle hipsteři poslouchali v roce 2010 a že to neni vůbec kůl, ale já se nenechal zviklat a na akci dorazil i tak.

Koncert se odehrával v Lucerně Music Baru, což je jeden z mých méně oblíbených klubů, o čemž už jsem psal v několika předchozích reportech. Ten prostor je v přítomnosti více lidí a zvětšený stage úplně nahovno vysranej, jakoukoliv atmosféru kapely úspěšně ničí neustále svítící hovna kolem baru a bar, takže i kdyby tam zrovna probíhala iniciace do procesí černého lenochoda, furt by mě zezadu svítila nabídka drinků. Jo a pivo tam maj taky hnusný. Tentokrát to mělo teda o jeden problém míň, protože lidí tam sice bylo hodně, ale stage byla v tom nejmenším možnym stavu, vzhledem k tomu, že se na níc moc lidí v průběhu večera nepromenádovalo, takže tam bylo docela dost prostoru.

Už jsem se tam chystal hrnout na osmičku, protože mě zajímala i předkapela, ale naštěstí někoho z produkce napadlo dát na FB časovej rozpis, takže jsem mohl doma ještě hodinu honit péro a nemusel tam od osmi do devíti vochmelkovat a vyměňovat si s ostatníma návštěvníkama temný pohledy, protože tam evidentně byli temní všichni, takže ještě štěstí, že jsem si nevzal nic ani náznakem nečernýho.

Předkapelou nebyla vůbec žádná kapela, ale buchta (žena) jménem Helen Money. To je ovšem jenom stage name, doopravdy se jmenuje Alison Chesley. Doufám, že je v tom skrytej nějakej hlubokej smysl, protože jinak absolutně nechápu, proč si dávat místo svýho obyčejnýho jména jako přezdívku ještě obyčejnější jméno. Je to teda určitě rozmanitější než standardní porno-jméno typu Lucy Sweet, ale furt bych zvolil něco extravagantnějšího, jako třeba Helen Shoggoth, a ne Helena Penízová. Představte si, že se jmenujete třeba Petr Vomáčka, což vám nepřipadá jako vhodný jméno pro libovýho hudebníka, tak se pojmenujete Karel Vyskočil jdete někam roztáčet djenty.

Abych ale taky napsal něco k hudbě. Prostě tato paní hraje na cello a je v tom asi libová, protože její cello údajně zaznělo na albech všech možnejch kapel, třeba i Anthrax. Čili na cello asi hrát umí. Po příchodu na stage teda začala dost intenzivně čelit a já čekal, co se z toho vyvrbí. Její sólový album prej nahrála bezprostředně po smrti svých rodičů, takže jsem nečekal zrovna znělku z Kačerova, ale spíš jsem si nebyl vůbec jistej, co to vlastně bude. Napřed to bylo regulérní cello a do pozadí hrál takovej tetelivej synťák, ale najendou se stalo něco, co jsem teda opravdu nečekal. Prostě typka zapla na svym Cello-Fx simulaci Peavyny a začala regulérně djentovat na smyčcovej nástroj. To bylo jakože hustý. Jinak se taky odehrávalo různý loopování a samply, problémem ovšem bylo, že to vše působilo úplně stejně. Asi tři skladby se odlišovaly, ať už to bylo nějakou zajímavou smyčkou nebo bicíma v pozadí, což se mi líbilo, ale zbytek bylo furt takový jednotvárný ušukávání, což na mě působilo značně nudně. Ale ta Peavyna byla dobrá.

Hlavní hvězdou večera byli tedy Russian Circles. Tuhle kapelu popravdě poslouchám akorát tak při učení, nebo naloženej ve vaně. To znamená, že si pamatuju asi tak 4 písničky, který měly nějaký obzvlášť dobrý býty a jinak nic. Což je docela blbý, když tam kapela má asi 5 alb. Byl jsem teda trochu nerozhodnej, ale moje žena Fatima mě přesvědčila, že to bude trýznivý a nejlepší a že tam půjdem, tak jsem na to přistoupil a čekal, že to bude trýznivý a nejlepší. Jak jsem už psal výše, na místě byli všichni totální temnozoři, takže bych tipoval, že to bude trýznit velmi, ale realita byla poměrně jiná.

Napřed se tedy čekalo na kapelu, čili tam hrálo z repráků nějaký podivný klavírní intro asi 10 minut. Na to se dostavila kapela a zahrála další intro. Pak už teda ve složení dřevorubec, pedofil a mexičan začli odehrávat svůj set. Pvní song po intru (který teda bylo taky song, ale to mě nezajímá) byl myslim „Vorel“. „Vorel“ je jedna z těch dobrejch písniček, dá se o ní říct, že je relativně temná a i poměrně zapamatovatelná. Ani jsem při ní neměl chuť nasprejovat na nejbližší zeď RHS. Je z novýho alba „Guidance“ a připadá mi, že jiná dobrá tam snad ani neni.

Z dalších songů mě to vlastně vždy tak napůl sralo/nebavilo a napůl to šlo, ale spíš mě to častějc sralo. Třeba písnička „Harper Lewis“ je dobrá, ale přišlo mi, že live nějak moc nefungovala. „309“ byl zas takovej podivněj devítiminutovej brajgl, což sice odpovídá nahrávce, ale live mě to taky moc nebavilo. No a pak jsem vlastně už čekal akorát na poslední dvě, a to „Mládek“, která ovšem začla bejt fajn až někdy v půlce a poslední přídavkový „Youngblood“, což je taková zvláštní rubačka a vůbec bych nečekal, že takovádle kapela vyloučí podobnej song, nicméně tomu tak je, a lidi to evidentně nejvíc ceněj. V celym mixu byly dost intenzivně slyšet bicí, což mě občas sralo, protože tam přece jenom neni tolik nástrojů a já chtěl slyšet i to co, hraj týpek s knírem na kytaru. Na druhou stranu jsou ty bicí dost libovym prvkem kapely a dost mě držely naživu v určitých chvílích koncertu, kdy ostatní dva buřti jenom ambientně stáli a nechávali dohrát delay. Jo a týpci za celej koncert neřekli ani slovo, darkness.

Musim teda přiznat, že jsem se minimálně půlku koncertu relativně nudil, což mě přivedlo k pozorování ostatních lidí v sále. Třeba v jednu chvíli si přede mě stoupnul vyholenej ztetovanej týpek v černym, kterej evidentně hledal nějaký vhodný místo na stání a čirou náhodou si vybral zrovna to bezprostředně před mýma očima, takže jsem mu funěl za krk a neustále pozoroval smrtihlava vytetovanýno na zátylku. V místě před stejdží se dav synchronizovaně klátil do rytmu, v občasných chvílích mi dokonce přišlo, že se někdo pokouší moshovat. Taky tam byl blonďatej týpek, kterej totálně nejvíc vypadal jako Viserys Targaryen a mám důvodný podezření, že to byl on.

No a toť asi vše. Prostě to bylo docela nůďo a Beyond Creation byli rozhodně lepší, ale na ty jsem žádnej report nenapsal, takže vám zbejvá k přečtení akorát tohle. A já jdu číst nějaký filosofický traktáty, ke kterejm si nepustim Ruský Kruhy, ale třeba If These Trees Could Talk, protože to je asi 10x lepší.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *